6. Credit bureau aneb úvěrové registry klientských informací
Firmy se sdružují do registrů, aby si mezi sebou vyměňovaly informace o platební morálce svých zákazníků. Společným cílem je obrana před neplatiči. Hlavními účastníky registrů v České republice jsou banky, leasingové a splátkové společnosti. Členy registrů jsou rovněž některé z největších firem, jež obsluhují stovky tisíc až milióny drobných zákazníků – telekomunikační, energetické a podobně zaměřené společnosti sdružené v jednom registru SOLUS.
V České republice existují 3 soukromé registry:
- SOLUS
- Bankovní registr (BRKI)
- Nebankovní registr (NRKI)
Registry technicky a organizačně zajišťují specializované soukromé společnosti. Jejich služby si smluvně objednávají zájmová sdružení tvořená členy registrů. První registry začaly vznikat okolo roku 2000, nejstarší SOLUS jeho tvůrci zprovoznili v září 1999. Primárním zaměřením bylo organizované získávání dat o fyzických osobách, protože z důvodu ochrany osobních dat a bankovního tajemství v ČR trh s těmito informacemi prakticky neexistoval. Dnes už všechny registry obsahují navíc také významné množství dat o firemních úvěrech.
Kdo je dlužníkem? Každý, kdo si půjčí peníze
Dlužníci se dělí na dvě kategorie – řádně splácející a ty, jejichž závazky či splátky jsou v prodlení. Lidé občas tvrdí, že dlužníky nejsou, protože splácí řádně. Vzhledem k výše uvedenému to však není pravda. Dlužníkem je tedy ten, kdo si půjčil peníze.
Řádně splácený dluh či úvěr je takový, který dlužník splatí do termínu splátky. Úvěr, jenž dlužník nesplácí řádně po určitý počet dnů, považují registry za problematický. Obvykle je stanovena hranice 90 dnů. V souvislosti s problematickými úvěry můžete narazit na speciální termíny: klasifikovaný úvěr, delikventní úvěr, default.
Registry se dělí na pozitivní a negativní
Negativní registr vykazuje informace pouze o nesplácených závazcích. Jako negativní zpočátku začínal například SOLUS. Naopak do pozitivního registru jsou vykazována data o všech závazcích dlužníka, i těch řádně splácených. V dnešní době jsou už všechny tři hlavní registry pozitivní.
Registry stojí na myšlence, že mnoho zajímavých dat o platební morálce lze získat i v situaci, kdy dlužník splácí své závazky včas. Sdružením dlužníkových závazků od všech věřitelů na jedno místo tak lze získat dobrý obrázek o celkové výši úvěrového zatížení dlužníka.
Tento údaj je cenný pro stanovení maximálního kreditního limitu, o němž se zmíníme podrobněji v samostatné kapitole seriálu Důvěřuj ale prověřuj.
Další informace v registru
Jaké další informace registry evidují?
- Typ úvěru: provozní úvěr, hypotéka, leasing, kreditní karta, kontokorent
- Platební morálka: historie splácení jednotlivých splátek
- Počty žádostí o úvěry, včetně odmítnutých
Přístup k informacím z registrů je omezený
K informacím v registru má přístup pouze omezená úzká skupina firem podílejících se na registru. Počet členů všech 3 hlavních registrů nepřekračuje 100. Pro ostatní firmy jsou cenné informace o platební morálce nedostupné.
Proč se na registru podílí tak málo účastníků?
- Organizační a finanční náročnost je spojena s vysokými požadavky na zajištění komunikace s registrem – náklady na speciální software, úpravu smluv se zákazníky, poplatky za pravidelné dotazování do registru a další činnosti. To vše může vyjít až na milióny korun.
- Registry si své členy vybírají. Přijetí každého nového člena je podmíněno souhlasem stávajících členů. Musí splnit také další podmínky členství. I to je důvodem, proč některé novější úvěrové společnosti nejsou členy žádného registru.
POZOR! Pokud vám někdo nabízí výpis z některého z uvedených registrů, například za zaslání zpoplatněné SMS, může se jednat o podvod. V minulosti se české registry k této problematice opakovaně vyjadřovaly. Více si o Centrálním registru dlužníků přečtěte ve slovníčku pojmů Credit Check.
Dlužník má právo nahlédnout na své záznamy v registru
Jedinou výjimku z výše uvedených pravidel přístupu k záznamům v registru tvoří osoby, o nichž jsou v registrech záznamy vedeny. Kdokoliv může provozovatele všech výše uvedených registrů požádat o předložení výpisu obsahující údaje, které jsou o něm v registru vedeny.
Tento požadavek je nutné vznést osobně na přepážce registru nebo ověřeným podpisem na žádosti odeslané poštou. Návod, jak požádat o výpis, najdete na webových stranách konkrétního registru. Za zpracování výpisu si provozovatelé registrů účtují poplatek za vynaložené náklady v řádech stokorun.
Tip: Požadujete u nejvýznamnějších obchodních partnerů pravidelné předložení aktuálních výsledků hospodaření? Žádejte je také o aktuální výpis z bankovního registru.
Tip: I věřitel občas může udělat chybu a vykázat do úvěrového registru chybné údaje o vašich dluzích a platební morálce. Taková chyba vás může poškodit v očích dalších obchodních partnerů. Doporučujeme alespoň 1× ročně vyžádat si vlastní výpis ze všech 3 registrů a tento výpis porovnat se skutečností.
Všechny zde zmíněné registry jsou projekty soukromých společností a slouží jejich potřebě. Nezmínili jsme zde registr CRÚ – Centrální registr úvěrů, který provozuje Česká národní banka. Více o CRÚ popíšeme v samostatné kapitole.
Čtěte dál seriál o prověřování zákazníků - Důvěřuj ale prověřuj.
